Přeskočit na obsah

José Echegaray y Eizaguirre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
José Echegaray y Eizaguirre
Narození19. dubna 1832
Madrid
Úmrtí14. září 1916 (ve věku 84 let)
Madrid
Místo pohřbeníhřbitov svatého Isidora, Madrid
Povolánídramatik, stavební inženýr, politik, spisovatel, inženýr, matematik a ekonom
Alma materEscuela Técnica Superior de Ingenieros de Caminos, Canales y Puertos (Universidad Politécnica de Madrid)
Žánrdramaturgie a divadlo
Významná dílaSvětec či blázen?,
Šílený bůh
Oceněnívelkokříž Řádu Alfonse XII. (1902)
Nobelova cena za literaturu (1904)
Velkokříž za vojenské zásluhy s bílou stuhou (1905)
Velkokříž za námořní zásluhy s bílým odznakem (1905)
Echegaray Medal (1907)
… více na Wikidatech
Politická příslušnostLiberální strana
PříbuzníEduardo Echegaray a Miguel Echegaray (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Echegaray y Eizaguirre (19. dubna 1832, Madrid4. září 1916, Madrid) byl španělský dramatik, politik, matematik a ekonom, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1904[1][2], kterou obdržel společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem[3].

José Echegaray y Eizaguirre byl od mládí obdivovatelem divadla, vystudoval však technické obory a ekonomii. Uplatnil se i v politice – byl členem španělské vlády. Jako dramatik si zachovával přísný morální pohled na umělecké zobrazování lidských osudů a setkával se nadšeným souhlasem četných obdivovatelů. Objevovaly se však i přísné kritické hlasy. Říkalo se, že jeho dramata mají podobu rovnic a matematických problémů, protože jsou psána z pohledu matematika a veřejného činitele, který etické hodnoty neúprosně staví proti slabostem člověka. Nikdo však nemohl popřít, že jeho díla se vyznačují hlubokým mravním pojetím.

Echegeray je autorem asi šedesáti dramat, jejichž hybnou silou je romantická vášnivost a osudovost, na něž se napojuje pozitivistická didaktičnost. Některé jsou psány ve verších. Byly vypočítány na efekt a dočasně zaujaly i diváky v zahraničí (dnes je Echegeray v podstatě téměř neznámým autorem). Roku 1904 mu byla společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem udělena Nobelova cena za literaturu „… se zřetelem k obsáhlému a geniálnímu dílu, které samostatným a originálním způsobem oživilo velké tradice španělského dramatu.“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

José Echegaray y Eizaguirre
José Echegaray y Eizaguirre
  • El libro talonario (1874, Šeková knížka),
  • La esposa del vengador (1874, Mstitelova žena),
  • En puño de la espada (1875, Jílec meče),
  • O locura o santidad (1877, Světec či blázen),
  • En el pilar y en la cruz (1878, Hranice a kříž),
  • En el seno de la muerte (1879),
  • La muerte en los labios, (1880),
  • El gran Galeoto (1881, Velký Galeoto),
  • Lo sublime en lo vulgar (1890),
  • En crítico incipiente (1891),
  • Malas Herencias (1892),
  • El hijo de Don Juan (1892, Syn dona Juana)
  • El estigma (1895, Znamení),
  • Mancha que limpia (1895),
  • Mariana (1895),
  • La duda (1898, Nejistota),
  • El loco dios (1900, Šílený bůh),
  • A fuerza de arrastrarse (1905),
  • Recuerdos (1917, Vzpomínky).

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]